ZŠ Plzeňská

ZŠ Plzeňská

ZŠ PLZEŇSKÁ

Základní škola Praha 5 - Košíře, Plzeňská 117/39, 150 00


Historie naší školy

Historie školy v Praze 5 – Košířích je dlouhá více jak 100 let. V roce 1891 byla vystavěna budova školy ve Školské ul., dnešní Pod Radnicí. Spolu se sousední horní budovou tvořila původní chlapeckou školu se 17.třídami.

Počátkem školního roku 1914 – 15 byla zřízena v Košířích smíšená měšťanská škola chlapecká a dívčí pod společnou správou. Budova školy byla postavena v dnešní ulici Plzeňská. Po sedmi letech ve školním roce 1921 – 22 byla oddělena dívčí měšťanská škola od školy chlapecké.

První žáci se v ní začali učit ještě za Rakouska – Uherska, prožili válečné roky 1. světové války, v roce 1916 zažili úmrtí císaře Františka Josefa I. a nástup na trůn císaře a krále Karla I. Další žáky ovlivnil vznik samostatného Československa, 1. republika, německá okupace, protektorát Čechy a Morava, 2. světová válka, socialistické Československo, sametová revoluce v roce 1989, vznik České republiky.

Ve dvacátých letech do školy docházelo průměrně 300 žákyň, do chlapecké školy okolo 1 000 žáků. Později byla postavena nová školní budova na Kavalírce, která přebrala přibližně 500 chlapců.Děti byly různého náboženského vyznání i bez vyznání. Nejčastěji pocházely z Košíř, Jinonic, Butovic, Stodůlek, Motola, Řep, Zličína, Hostivic. V době 1. světové války rapidně poklesla docházka žáků. Příčiny byly všeobecně známé – otcové rodin bojovali na poli válečném.. Matky musely více pracovat, děti stály fronty na jídlo a petrolej.

Součástí školy bývala vždy školní knihovna a žákovská čítárna. Ve dvacátých letech obsahovala asi 150 knih. Poněvadž dotace místní školní rady byla malá a ceny knih v těchto letech nesmírně stoupaly, knihovna byla doplňována svépomocí žákyň i žáků. Jednak knihy darovali, hlavně však sbírali dobrovolné příspěvky na zakoupení knih. Součástí školy byla dále kinematografická kabina.

Využívala se spolupráce se sponzory - dobrodinci, kteří přispívali finančními dary škole ( např. Ringhoferovy závody na Smíchově, Akcionářský pivovar na Smíchově, Živnostenská záložna a Občanská záložna v Košířích, Parostrojní pivovar v Košířích, Grafický závod V. Neubert na Smíchově, papírník Branný, Ymka, … např. Živnostenská záložna zřídila ve školním roce 1921 – 22 všem 266 žákyním vkladní knížku se základním vkladem 1 Kč, aby je vedla ke spořivosti.

Také žákyně vykonávaly dobročinné práce. Z látek zaslaných Československým červeným křížem šily v rámci výuky prádlo a šatstvo pro ruské běžence. Žákyně se zapojily do různých finančních sbírek. (Ozdravovna paní Masarykové, Zahraniční Češi, Ochrana matek, Masarykova liga proti tuberkuloze). Pro místní chudé žactvo věnovala místní školní rada finanční podporu. V zimních měsících byla Komitétem dam košířských podělováno žactvo polévkou.

Velké procento žákyň i žáků bylo členy dorostu Československého červeného kříže. Každý rok byly ve škole organizovány Vánoční trhy, kde se prodávaly výrobky školních dětí. Pod vedením učitelek kreslení a ručních prací šily dětské kabátky, šatičky, vyšívané prádlo a ozdoby, vyráběly dětské hračky, pokrývky a zápisníčky. Z výtěžku se zakoupily nové šicí stroje, materiál pro šití, psaní, knihy, předplatné časopisu.

Kromě Vánočních trhů a Vánočního stromu republiky se pravidelně během 1. republiky slavil Svátek matek, narozeniny „ tatíčka„ Masaryka, Den spořivosti, Dětský den, Den svobody. Jednalo se o školní akademie, kde se prezentovali žákyně i žáci se zpěvy, tanci a rytmickými cvičeními.

Škola měla příkladně propracovanou lékařskou prevenci. Každý čtvrt rok byli žákyně i žáci lékařsky prohlédnuty a bylo pečováno i o jejich chrup.Ve starých kronikách se dočítáme, že zdravotní stav byl velmi uspokojivý. Přesto byly roky, kdy epidemie spály, chřipky, spalniček a záškrtu uzavíraly třídy ve školách.

Pravidelně se konaly návštěvy Národního divadla, Národního muzea, organizovaly se vlastivědné zájezdy po republice, žákyně se zúčastnily Sokolských sletů, Dělnické olympiády.

Začátkem třicátých let se začínají projevovat následky velké hospodářské krize, a to i ve školství. Zákonem byly zastaveny vánoční příspěvky státním zaměstnancům, bylo posunuto vyplácení výplat služebních, odpočinkových, zaopatřovacích, byly zavedeny nové srážky z penzijní základny. Tato opatření měla vést k zvýšení zaměstnanosti obyvatelstva. V únoru 1934 došlo k devalvaci peněz. Ve zdejším chudém předměstí se následky krize jeví i v poklesu výkonnosti nedostatečně živeného žactva. Péče o mládež v Košířích poskytla chudým žákům pokrmy (mléko, oběd). Vysílala děti do kolonií na venkov. Pražská obec všechny nemajetné děti podělovala sešity, psacími a kreslícími potřebami, materiálem pro ruční práce, zapůjčeny byly učebnice.

V polovině 30. let je v českém školství snaha prosadit novou formu učení tzv. globální metodu čtení podle nové učebnice Sluníčko, kterou sepsal Doc. Dr.Václav Příhoda. Metoda se však nesetkala s pochopením u učitelské ani rodičovské veřejnosti. Proto byla zavedena Kožíškova učebnice Poupata.

Po odeznění krize začíná Evropu ovládat válečné dění. V roce 1934 je v Marseille zastřelen jugoslávský král Alexandr, následující rok Itálie napadá Habeš, ve Španělsku vypukla občanská válka, v Německu vládne Adolf Hitler, země pilně zbrojí a nedbá Versailské mírové smlouvy. V Evropě vzniká nejistý mír. V ČR dochází k opevňování hranic, nebývalý ruch v továrnách na výzbroj a výstroj pro vojsko snižuje nezaměstnanost. Odměnou je zvýšená bezpečnost státu. Ve škole se pravidelně koná protiplynové cvičení s maskami, nácvik rychlého přesunu do leteckých krytů apod.

V roce 1938 po vyhlášení mobilizace se ve škole střídavě vyučovali naši žáci s žáky škol, které byly zabrané pro vojsko. Později ze zabraných Sudet prchalo české obyvatelstvo do Čech. V roce 1939 začal školní rok v polovině října jako následek šíření dětské obrny. Během 2. světové války muselo učitelstvo složit slib Vůdci Adolfu Hitlerovi.Všichni učitelé byli povoláni ke zkoušce z německého jazyka.

V roce 1940 byla chlapecká část školy zabraná pro jiné účely. Během války byly prováděny sbírky zimních potřeb pro německé vojáky na frontě. Zrušila se výuka dějepisu. 20.dubna se pravidelně slavily narozeniny A.Hitlera. V rámci válečného hospodaření byli žáci vybízeni ke sběru druhotných surovin a léčivých bylin, šetření teplem, vodou a elektřinou. Třídy byly vytápěny maximálně na 18°C. Pravidelně se konala protiletecká cvičení, první pomoc, chemický poplach. Z důvodů nedostatku pracovních sil byla školní mládež nasazována k hospodářským pracím pro zajištění výživy. (česání chmele, hubení hmyzu,…)

Po válce se škola zapojila do dvouletého budovatelského plánu. (zvýšení čistoty, zlepšení prospěchu a kázně,…) Učitelé sledovali nové směry ve vyučování, zúčastňovali se přednášek a kurzů. Již ve 2. polovině 40. let se slaví vznik SSSR.

Po 25.únoru se učitelský sbor postavil za požadavky ÚRO, poukázal na vděčnost českého lidu Stalinovi. Poděkováním vládě za zákon o jednotné a státní škole se všichni žáci i učitelé účastnili 21.dubna 1948 manifestace na Staroměstském náměstí. V následujících letech se škola zapojuje do pětiletek (údernická hnutí učitelů, politická školení, socialistické závazky, mírové manifestace,brigády, zavedení závodní organizace KSČ…) Pro žáky je zřízen pionýrský oddíl. Nad školou přijímá patronát továrna na ozubená kola Waltr, později Škodovy závody. Žáci s učiteli se zúčastňují slavnostních schůzí dělnictva a navštěvují továrnu, získávají finanční podporu. Pro lepší styk s rodiči je založeno SRPŠ, každé 2 měsíce se konají třídní besedy s rodiči a hospitace při vyučování, zavádějí se žákovské knížky.

Mezi dětmi se šíří nemoci, spála, žloutenka, ale největším strašákem je dětská obrna. Celostátní očkování probíhá koncem 50. let a tato nemoc je prakticky vymícena. Jsou zaváděny akce jako rozdávání mléka o přestávce, pobyty v prázdninových ozdravovnách, kalmetizace,…

Slaví se svátky výročí osvobození 9. května, prvomájový průvod, založení SSSR, VŘSR, narozeniny politiků a sovětských spisovatelů, sjezdy KSČ. Vybírání dárků pod vánočním stromem je nahrazeno návštěvami Dědy Mráze.

Žáci školy se úspěšně účastnili tělovýchovných spartakiád v letech 1955, 1960, 1965.

Budova školy se postupně modernizovala, a to i s pomocí rodičů. Na dnešním 1. stupni vzniklo z původních kanceláří 5 nových učeben, to pomohlo zrušit směnné vyučování. Nově se vybavovaly kabinety, dílny, knihovna, odborné pracovny pro biologii a chemii, sborovna, hygienická zařízení, vodovody. Naproti tomu byla zrušena školní cvičná kuchyňka a šicí stroje z předmětu dívčí ruční práce byly předány Osvětové besedě a do Domu družin. Škola měla vlastní hřiště. Školní zahrada byla v Holečkově ulici. Zde se pěstovala hlavně zelenina a květiny.

Žáci dostávali zdarma učebnice, sešity a pomůcky na výtvarnou výchovu. Koncem 60. let je snaha dělit třídy na studijní a praktické. Mnoho žáků se zapojovalo do různých soutěží a závodů, ve sportovních se umísťovali velmi dobře. ( např. Pohár mládeže, Malá kopaná, košíková, přespolní běh, vybíjená, olympiády matematické, chemické, fyzikální,…). Na škole působil pěvecký sbor.

Začátkem 70. let v důsledku normalizace došlo ke změnám v učitelském sboru. Někteří pedagogové byli nuceni opustit školství. Nový sbor prohluboval marxisticko – leninskou výchovu mládeže, pochopení spojenectví se SSSR a ostatními socialistickými zeměmi. Dbalo se na výchovné využití učiva, zvl. v předmětech český a ruský jazyk, dějepis, občanská nauka. V kině Zvon byly žákům promítány sovětské filmy, žáci reprezentovali školu na ideově – politických soutěžích , např. Za mír a přátelství dětí celého světa, Děti malují Únor, V zemi, kde zítra znamená včera, Rossiana, Poznej svůj obvod,…). Vybírala se finanční pomoc válčícímu Vietnamu. Nadále probíhaly sběry žaludů, kaštanů, papíru. V rámci veřejně prospěšné práce byly organizovány brigády Akce Z na úpravu okolí školy. SRPŠ přispívalo na lyžařské zájezdy žáků 8. tříd, na nářadí pro školní dílny a pozemek, na oslavy MDŽ, MDD, Dne učitelů. Patronátní závod věnoval 5 stanů, nafukovací matrace.

Osmdesátá léta nepřinesla v košířském školství nic převratného. Nadále se vyučovalo podle celostátních školních plánů. Žáci se účastnili různých soutěží a přehlídek. V roce 1985 cvičili na spartakiádě.

V devadesátých letech dochází ke změně. Byla zrušena Základní škola ve Vltavské ulici v Praze 5 a mnoho dětí se stalo žáky zdejší školy. Již v této době vznikají první dyslektické třídy. Škola se postupem času profilovala jako škola, kde se mohli vzdělávat navíc i žáci s různými vadami učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie,). Pedagogický sbor byl posílen o speciální pedagožky. Koncem dekády vstoupila škola do právní subjektivity.

V novém tisíciletí se škola představuje jako moderní školská instituce. Postupně byly zřízeny 3 PC učebny s připojením na internet. Byla modernizována školní knihovna, kabinety, pracovny výtvarné výchovy a hudební výchovy a v roce 2005 byl zřízen Keramický ateliér K. Keramika byla zařazena všem třídám do předmětu pracovní vyučování. Škola se rozzářila žákovskými keramickými pracemi. Kromě nabídky odpoledního kroužku pro děti probíhají v ateliéru odpolední semináře a sobotní kurzy pro dospělé a letní keramická škola. Velkými náklady byla zrekonstruovaná školní kuchyně a jídelna. Zde se vaří cca 750 jídel denně a obědy se rozvážejí do dalších 4 škol na obvodě Prahy 5. Žáci školy si vybírají ze dvou jídel. Pravidelně o prázdninách jsou podle finančních možností školy rekonstruovány jednotlivé učebny.

Nabídka kroužků pro žáky bývá každý školní rok velká, ne vždy ji dokáží děti plně využít. Nadále chybí velká tělocvična, stále se dochází cvičit do Sokolovny na Klamovce. V polovině dekády začala dlouho připravovaná novelizace výuky na českých školách, kdy každá škola učila dle Rámcového vzdělávacího programu. Od roku 2007 se ve škole vyučuje podle Školního vzdělávacího programu s názvem Tvořivá škola pro praktický život. Od školního roku 2008-2009 byl zahájen projekt Nadané dítě. Zpočátku byl určen pouze pro žáky školy, od následujícího školního roku byly ke spolupráci přizvány i děti z okolních mateřských škol. Tento program má velkou podporu rodičů a pedagogové věří v jeho budoucnost.

V červnu 2009 vyvrcholil představením v Kongresovém centru v Praze dvouletý projekt Špalíček na hudbu Bohuslava Martinů. Etnicky i národnostně pestrá třída dva roky nacvičovala scénický tanec. Celý projekt byl připravován ve spolupráci s Duncan centre Praha a dokumentován režisérkou Olgou Sommerovou.

Vstupní prostor školní budovy zdobí vitríny s poháry z mnoha soutěží a turnajů, žákovské keramické a výtvarné práce jsou vystavovány na různých výstavách.

Pedagogický sbor se snaží pracovat s dětmi v klidném prostředí a přátelskou atmosféru považují za svou přednost.

Dne 15.11. rozhodli zastupitelé MČ Prahy 5 v čele s předkladatelem návhu JUDr. Petrem Lachnitem o sloučení ZŠ Plzeňská s ZŠ Podbělohorskou, což má za následek ukončení činnost naší školy ke dni 31.7.2012.

© 2011 Základní škola Praha 5 - Košíře, Plzeňská 117/39, 150 00